Noc v obytném voze na střeše Krušných hor

Publikováno:  14.01.2021
Noc v obytném voze na střeše Krušných hor

Krušné hory už nejsou tou zničenou krajinou, jak si je možná pamatuje generace dnešních čtyřicátníků. Jizvy po těžbě cínu a dalšího přírodního bohatství se pomalu zacelují. Turisté je také ještě zcela neobsadili, tak jako třeba Krkonoše. Přitom tady najdete tolik krásných míst, přírodních a kulturních památek i úchvatných výhledů do krajiny. Zapomeňte na torza suchých stromů, měsíční krajinu a vydejte se do Krušných hor objevovat a užít si romantiky.

V údolích inverze, na Klínovci ráj!

Klínovec

Kam vyrazit za dlouhé inverze když v údolích převládá jen jedna barva? Na pořádný kopec. Už dlouho jsem chtěla pořídit fotky ranního rozbřesku nad načechranými mraky. Facebook mě takovými fotkami  bombarduje už dlouho. A dost! Jedeme to s rodinou také vyzkoušet! V pátek jsme pobrali všechno co jsme doma našli, aby nám náhodou něco nechybělo a hurá na palubu našeho bydlíku. V podvečer jsme dorazili na parkoviště v Loučné pod Klínovcem. Dobrou zprávou je, že je tam parkoviště s označením P2 Klínovec – sever, kousek o lanovky s možností parkování obytek! Část parkoviště je přímo vyhrazena jako Stellplatz! Zde je dokonce možné se po předchozí rezervaci na info@klinovec.cz připojit k elektrické síti. To rozhodně doporučuji, protože solární panely v tomto pošmourném zimním období s krátkým slunečním svitem nedávají to, co v létě! Není to samozřejmě zdarma, ale poplatek je mírný. Moc děkujeme do Loučné za takovou možnost!

Pátek

Na místo jsme dorazili navečer. Byla už tma. Pro jednoduchost jsme jen přespali bez připojení a navíc bylo všechno díky Covidu uzavřeno. Parkoviště jinak slouží jako záchytné i pro všechny další návštěvníky Loučné. Ačkoliv je docela velké, míst vyhrazených jako Stellplatz s přípojkou elektrické energie je jen pár. Pokud tedy chcete setrvat déle, rezervaci důrazně doporučujieme! V hlavní zimní sezóně jich jistě nebude dost pro každého!

Pokud by vám něco chybělo, nejbližší pořádný obchod je za “čárou” v Kurort Oberwiesenthalu. Je to kousek. Myslete na to, že podle zákona, musíte mít pro děti pasy! Snad jsme si sebou přivezli všechno co budeme potřebovat. 

Sobota

Ráno je smutné pošmourné. Mraky se ale začínají trhat. Na parkovišti se probouzíme sami. Paráda! Hned po snídani jsme po červené vyrazili pěšky na Klínovec. Na Klínovci jsme dali svačinooběd z vlastních zásob. Rozhledna je bohužel zavřená a objekt bývalého hostince v “rozkladu”. Smutný pohled. Kromě výhledu zdarma tady není nic. Sluníčko svítí do údolí. Je tu krásně a vede sem silnice. Teď už víme, kde strávíme dnešní večer a noc. Sejdeme pro auto zpět do Loučné a přes krátkou odbočku na Boží vyhlídku nad Božím darem jedeme opět nahoru “zakempit” přímo na Klínovec.

Boží vyhlídka je pro milovníky moderní architektury “boží”. O moc jiný výhled na Boží Dar než z nedaleké zarostlé haldy zase neposkytuje. Slouží spíše jako důstojný “stojan” pro webkamery, které odsud vysílají obrázky krajiny ze všech úhlů pohledu. 

Obrázky z božídarských kamer najdete tady.

Parkujeme zatím na parkovišti Skiareálu Neklid. Je vysypané štěrkem mírně ze svahu s několika hlubokými výmoly. I tady by se dalo bez problému nocovat. Vždyť je tady více obytek než osobáků. Na nás až moc lidí. Tak hurá na Klínovec!

Za odbočkou na Klínovec, z hlavní silnice je závora. Teď mimo sezónu je “ve vzpřímené poloze”. V sezóně, jak už to bývá, padá dolů. Parkování za ní je za poplatek. My máme zelenou a parkujeme zadarmo. Ani tady nejsme sami. Parkuje tady asi dalších 8 obytek. Místa je tady i tak dost a tak si vybíráme to nejlepší místo pro ranní probuzení. Sluníčko už začíná zapadat, je to nádhera. Těšíme se na ráno! Co asi přinese?

Neděle

Máme štěstí. Je jasno! V noci trochu mrzlo. Ráno je to ještě dost znát. Je zima. Pro ty fotky “jako z Facebooku” nadšeně běžím. Úžasné! Paprsky ranního slunce rozzáří bílé našlehané mraky tam dole pod námi. Slunce svými paprsky zalilo i naše autíčko. Běhám kolem dokola a fotím a fotím. Nádhera!

Naše krátká dovča se chýlí ke konci. Dochází nám voda. Musíme někde nabrat trochu vody do nádrže. Jenže kde? Nic nefunguje jak má. Na místní čerpací stanici jsme do konvice vyprostili asi 30 litrů. Za to jsme alespoň dočerpali naftu a dětem koupili nějaké dobroty.

Odpoledne nás zase čeká stěhování domácnosti zpět na její původní místo. Návrat do reality, jak často doma říkáme. Poslední den si proto musíme náležitě užít. V okolí je mnoho cílů, ale my máme už jen pár hodin. Ježíškovu cestu začínající na Božím Daru nestihneme. Ani kratší ze 2 okruhů. Škoda! 

Pro šťastnější uvádím že delší okruh má 12,9 km a kratší jen 5,6 km. V místním infocentru můžete dětem za 50 Kč koupit Ježíškův notýsek a vyrazit. 

My máme ale jiný plán. Navštívíme rozhlednu Blatenský vrch, po červené prozkoumáme Ledové a Vlčí jámy, ktere vznikly propadem stropů štol po těžbě cínu. Posadíme se na největší lavičku v ČR v Horní Blatné a vracet se budeme po Naučné stezce Blatenský příkop zpátky k autu. Zaparkovat lze hned u odbočky na Blatenský vrch. Parkoviště není nijak zpevněné a po nedávných deštích je dost rozježděné, tak pozor na to abyste nezapadli. Dál k Blatenskému vrchu vede asfaltka. Rozhledna je tady i přes vládní nařízení otevřená (nezapomeňte, že se nacházíme v době koronavirové), tak stoupáme vzhůru. Vstupné je jen symbolické. Výhled super.

A teď nějaká faktografie

Blatenský vrch 1043 m n.m.. Dříve tady stál dokonce hotel, ale po němu už není ani stopy. O současnou rozhlednu se starají ochránci přírody. Měří 21 m a po červené se od ní dostanete k Ledovým a Vlčím jámám. Pozůstatků po těžbě cínu - dolu Jiří a jedné z největších štol jménem Wolfgang. Pokud půjdete dále po červené, narazíte hned na začátku obce Horní Blatná na rekordmanku mezi lavičkami v ČR. 

Odbočíte-li odtud doprava dostanete se na Naučnou stezku Blatenský příkop. Blatenský příkop kdysi přiváděl vodu k těžebním štolám. Dnes je to národní technická a kulturní památka. Začíná kousek od Božího Daru a končí až tady v Horní Blatné. Jeho délka je tedy něco kolem 12 km. Nám ale musí  stačit jen asi kilometr po této naučené stezce. Odbočujeme na “žlutou” a přes Blatenský vrch se vracíme zpátky k autu. 

Na parkovišti u nově obnoveného rašeliniště u Perninku ještě poobědváme, odskočíme si na prohlídku rašeliniště, je to jen pár metrů,  a frčíme domů. Těžba rašeliny  tady dříve probíhala tak intenzivně, že došlo k odtěžení rašeliníku i v těch nejhlubších vrstvách a ten již neměl sílu se sám obnovovat. Teď se snaží Lesy ČR tuto lokalitu obnovit. Doufejme, že se jim to podaří. Počasí se začalo rychle měnit. Mlha se začala z údolí zvedat a převalovat se přes rašeliniště. Tak se s námi rozloučili Krušné hory. Už teď víme, že se sem zase vrátíme. Zdejší příroda, která se úspěšně vypořádala s dávnou i nedávnou lidskou činností má co nabídnout. Je tady opravdu co obdivovat, co navštívit i kde relaxovat.

Odkazy

Oficiální informace najdete tady: https://klinovec.cz/karavanem-na-klinovec/

Informace o Blatenském příkopu: www.bozidar.cz/cs/priroda/naucne-stezky/blatensky-prikop.html

Více o rašeliništi Pernink: www.kudyznudy.cz/aktivity/perninske-raseliniste

 

Autor: Zdeněk Kompert - ahoj@topdovca.cz